Co v rybníčku vodu čeří?
Nejspíš vítr ve vlnkách vězí.
Copak ale vodu kalí?
To se žabky pohádaly!
Kuňk, kuňk, kuňk
a do vody žbluňk!

To jednoho dne žáby v potoce poskakovaly z kamene na kámen a do vody, pak opět na kámen a opět do vody.No prostě vyváděly, až by se jednomu z toho hlava zamotala. Pořádně si tak protáhly své žabí končetiny, které byly po zimě ztuhlé až, až! Mimo to nacvičovaly žabí sestavu na oslavu příchodu jara. Jedna žabka z toho všeho byla velmi nervózní a tak skoky cvičila i v době odpočinku. "Co to vyvádíš?", křikl na žabku žabák. "Ále", řekla žabka zkroušeně. " Jsem z té velkolepé oslavy ták nervózní, až jsem z toho zapomněla skákat". "Hihi Haha", smál se žabák. " Jak jako zapomněla? Jsi přece žába a žáby odjakživa skákat umí", smál se, až z toho vznikaly vlnky na hladině. "Vykuňkni se na to a pojď si radši hrát", radil ji. Ale žabka, že ne, že i paní štika říkala, že opakováním nic nezkazí, že opakování je matka moudrosti. " Tak si tady opakuj!, já jsem moudrý až, až!", vzkázal ji žabák a odskákal pryč.
Žabka tak měla kameny jen pro sebe! To se to skákalo. Den oslavy jara se však nemilosrdně blížil, proto žabky nacvičovaly mnohem častěji.

Když ten den nastal, žabka myslela, že snad nervozitotou ještě více zezelená, což jak sami dobře víte u žab snad už ani nejde. Tramtararáááa a oslavy začaly! Žabky skákaly kámen po kameni. Hop sem, hop tam! Žabka skákala velmi dobře, jak by také ne! Měla to dobře nacvičené a věděla, kde jaký kámen vězí. Zato žabák měl nemalé problémy. To víte, procvičování moc nedal. Tu vynechal kámen, tamhle další a žbluňk do vody! Jak se snažil vyškrábat opět na kámen zakopl o něj další žabák,pak další a další...a další. Až z toho byla obrovská zelená hromada.

Potom, co se ta zelená hromada rozmotala a že vám to byla práce! Představte si kolik párů žabích končetin bylo zapotřebí rozmotat.No tak po tom rozmotání dal žabák žabce za pravdu. No víte, to s tím, že je opakování matka moudrosti.Protože kdyby si byl býval skoky trochu opakoval, mohlo by to všechno dopadnou o něco líp.