O kocourovi Chrstifouskovi
Pohádky

Na jedné farmě za lesem,
bydlí koza s prasetem,
bydlí tam i koník s oslem,
každý si tam žije po svém.
Co však společného mají,
je vzájemné pomlouvání.

Za hlubokým lesem byla jedna farma, na které žila zvířátka se svým starým farmářem. I když byl farmář již věkem a tvrdou prací unavený, na jednu nohu pokulhával a ruce měl roztřesené, o svá zvířátka se pořád dokázal hezky postarat. Vodu jim donesl a nějakou tu píci obstaral. Po většinu dne však měla zvířátka naprostou volnost a tak si koza Růženka mohla na čerstvý jetel doběhnout. Slepice měly žížal dostatek a vepř Honza se mohl po celý den rochnit v chladivém blátě.  No zvířátka se měla jako v ráji, co vám budu vyprávět!

To jednou šel kocour Chrstifousek chytat myši a potkal tam kozu Růženku. "Kampak, kampak", ptá se ho. " Ále", mávnul prackou Chrstifousek, " jdu nachytat nějaké myši". Už, už byl na odchodu, pak se ale zarazil a zeptal se. "Už jste ráčila slyšet nejčerstvější novinu? No a na to koza hned, oč se jedná, že i přesto, že u ni byly slepice, nic nového neslyšela. A tak se kocour Chrstifousek posadil, elegantně švihnul svým ocasem a spustil. Préj, že se vepř Honza nejspíš zase přejedl kukuřice, jelikož už druhý den ze svého chléva nevylezl a že prej s takovou půjde brzo na pekáč. A na to koza kulila oči, že to není možné, že by ho farmář na pekáč jaktěživ nedal, že zvířátka má rád, jako vlastní děti... Ale kocour ji zarazil s tím, že říká jen co se dozvěděl a že už musí na ty myši, neboť mu v žaludku kručí.
Kocour, spokojený sám se sebou, že mu koza hltala každé jeho mňouknutí, potkal vepře Honzu, jak se rochní v bahně. "Ahoj Chrstifousku", zachrochtal vepř Honza,"kampak jdeš?" "Ále, na myši", odpověděl kocour a už, už si chtěl kráčet po svých, v tom se ale zarazil a spustil: " jestli pak jsi slyšel poslední novinu?", ptal se vepře. A vepř, nervózní, zvědavostí přímo hořel řekl, že žádnou novinu dosud neslyšel.A tak Chrstifousek spustil, že se husa nějak rozmlsala a pořádně nakynula, že se sotva hýbe. Vepřík na to, že to není možné, jelikož s husou nedávno mluvil a nakynutá mu nepřipadala. Ale kocour ho neposlouchal, jenom lomil tlapkami, že chudák malé housátko, kdo se o něj asi postará, když půjde husa na pekáč. Ale to už prase vrtělo hlavou, až bláto prskalo všude kolem. " Starý farmář by husu na pekáč jaktěživ nedal "chro, chro", stále divoce vrtěl hlavou vepř Honza. Kocour však jen nad ním mávnul tlapkou a kráčel pryč. Ani si nepovšimnul slepic, které seděly na větvi nad nimi a všechno dobře slyšely, div že druhé vejce toho dne nesnesly, jak byly ze zprávy ohromené!
Takovou zprávu si přece nemohly nechat pro sebe, proto ještě za tepla pospíchaly ke koze Růženě, aby ji novinu vykvokaly. Jak ale byly celé dopletené a kvokaly jedna přes druhou, všechno převrátily naruby. Že prej chudák kocour Chrstifousek nějak přibral, že už ani myši chytat nemůže. A že prej starý farmář uvažuje, jestli ho na pekáč hodí. A koza na to, že slyšela, že na pekáč má jít vepř Honza, ale pak se zamyslela a usoudila, že se asi přeslechla a že na ten pekáč jisto jistě půjde Chrstifousek. "Chudák Chrstifousek"!, lamentovaly slepice jedna přes druhou.
Mezitím kocour pokračoval ve své cestě necestě a potkal husu s housátkem. "Kampak, kampak?", ptala se husa a zvědavě natahovala krk.  "Ále", zakroutil hlavou Chrstifousek a aniž by odpověděl, hnedle se husy tázal, zda-li slyšela nejnovější novinu. Na to husa, že ne, že celý dlouhý den byla na procházce  s housátkem a s nikým nemluvila. A celá zvědavá koukala na Chrstifouska, který spustil: "ta koza Růžena se mi nějak nezdá, slyšel jsem, že už ani mléko nedává a jenom se cpe jetelem. Za poslední měsíc ztloustla natolik, že starý farmář uvažuje, zdali půjde na pekáč"..." Ale co to povídáš Chrstifousku", smála se husa. "Že koza půjde na pekáč? To se mi moc nezdá, starý farmář by kozu na pekáč jistě nedal!"Jakmile však kocour odešel, pelášila si to husa přímo ke slepicím nejčerstvější novinu vypovědět,  div, že ji malé housátko stačilo. U slepic však bylo hotové pozdvižení!
Jedna přes druhou lamentovala a slzy jako hrachy se jim z očí kutálely. " Chudák kocour Chrstifousek, chudák kocour Chrstifousek!" " Mééé, méé, je mi ho táák lííto", mečela koza Růžena. "Chro, chro", já mu říkal, ať tolik nebaští", rozumoval zas vepř Honza. Husa chudák, celá tumpachová, myslela si, že asi špatně slyšela, neboť kozu s Chrstifouskem zaměnila. A ještě přidala, že ho starý farmář bude chtít nejspíš na kočičí sádlo, neboť je velmi žádané. A že kdyby se býval tolik necpal, určitě by na pekáč nemusel.
O chvíli později, vracel se kocour Chrstifousek z lovu. Jak viděl všechna zvířátka pohromadě, pobaveně si pomyslel, jak jim hezky brouka do hlavy nasadil. Když však přišel blíže, slyšel jen samé : "NEBOHÝ CHRSTIFOUSEK, JAK ON K TOMU PŘÍJDE? CELOU DOBU HEZKY MYŠI CHYTÁ A TEĎ HO STARÝ FARMÁŘ HODÍ NA PEKÁČ JEN KVŮLI KOČIČÍMU SÁDLU!CHUDÁK CHRSTIFOUSEK! CHUDÁK CHRSTIFOUSEK! V kocourovi by se krve nedořezal! On a na pekáč? Kvůli kočičímu sádlu? No co vám budu povídat! Vzal nohy na ramena a než byste napočítali do tří, byl až za hlubokým lesem. Celé tři úplňky se na farmě neukázal! A tak se kocouru Chrstifouskovi pomlouvání nevyplatilo, jelikož se proti němu obrátilo. Troufám si dokonce říct, že si pro příště nějaké to pomlouvání pořádně rozmyslí! A co zvířátka na farmě?
Každé si tam žije po svém,
jak slepice, tak kůň s oslem!



 

 

GeekWorld

it tricka