Jen co královská rodina vstala,
bohatá snídaně se podávala,
koblihy, šlehačka a pak ještě dort,
z mlsání se stal královský sport.
K obědu puding a ovocné knedlíky,
cpali se nehledě na své faldíky,
a když ještě večer neměli dost,
čekal je bonbón na dobrou noc.
Tak to šlo pořád dokola dál,
až když už vládnout nemohl král,
až když královna kocoura málem zasedla
a do svých šatů také se nevlezla.
Pak byl nejvyšší čas na radu dát,
specialistu nechat si zavolat.

Inu stalo se jednou v jednom království, že jak král, tak královna, dokonce i královský syn ochořel.  Však také vy byste ochořeli, jen co byste královské menu zahlédli.  Každé ráno, jak královská výsost vstala, hned u postele na něj čekal podnos s těmi nejvybranějšími koláči. To jeho milá manželka královna si zase potrpěla na pravou belgickou čokoládu, a proto na jejím nočním stolku nesměla chybět krabice těch nejjemnějších čokoládových pralinek. Jejich doslova vykutálený synáček nebyl nijak pozadu.  U postele měl celou sklenici té nejsladší marmelády, kdyby ho náhodu v noci přepadl hlad. Hned jak si oblékli své obří královské župany, pospíchali do jídelní místnosti, kde se doslova prohýbal stůl pod návalem jídla. Koblihy, koláče, buchtičky se šodó, zmrzlina, kakao, to všechno a ještě víc.  Příprava jídelního lístku patřila ke královniným nejoblíbenějším koníčkům. To, že se každý měsíc nechával zvětšovat trůn, nebo rozšiřovat dveře, nebylo nic zvláštního. Copak vám se ještě nikdy nescvrkla židle, nebo se nezúžily dveře?

Problém nastal, když už král nemohl dál pasovat rytíře, protože přes své břicho neviděl. Královna zápasila s malými šaty a mladý královský syn se také potýkal s nejrůznějšími problémy. Měl nejvyšší čas na ženění, jenže žádná princezna by si takovou hroudu sádla rozhodně nevzala. Ani kdyby ji nabídli všechny poklady světa!  A když už asi pátý den nikdo nevycházel z královských ložnic, byl nejvyšší čas zavolat specialistu. Král už málem podepisoval závěť, ve které odkazoval celé své království svému bratranci z druhého kolena, když v tom se dveře rozlétly a uvnitř stál doktor. Takový floutek, který zrovinka ukončil medicínu a královstvím jen projížděl.
„ Dietolog, jméno mé“, představil se. „ Die…co?“, podivil se král a měřil si neznámého od hlavy až k patě. „ No dietolog“, znovu zopakoval mladík. „ Já věděl, že s tím jménem bude poněkud problém“, poškrábal se pod buřinkou. „ Ale pevně věřím, že se na jméno brzo zvykne a bude se používat“, mumlal si pro sebe. „ Zadrž“, zakřičel král. „ Nevidíš, že já i celá moje rodina churaví? Radši nás koukej vyléčit, sic hlavou propadneš!“, znovu zaburácel. 
Mladík, ač trošku otřesen královým nevlídným zacházením, rozhodl se, že královskou rodinu vyléčí. Tak se stane slavným a jeho jméno budou používat doktoři po celém království.  Proto s léčením začal ještě tentýž den. Prvně si všechny pořádně přeměřil a zvážil. Poté vše pečlivě zapsal do svého doktorského deníčku a léčba mohla začít.
K údivu celého služebnictva vběhl do královské kuchyně a z okna začal vyhazovat všechny sladkosti. Ani královnina bonboniéra a sklenice marmelády nebyla ušetřena. Potom nechal do královské kuchyně navézt deset vozů ovoce a zeleniny. Všichni to popisovali jako záchvaty šílenství. Dokonce uvažovali, jestli doktorovi nemají zavolat doktora. Když pak nabídl královské rodině k snídani mrkev, bylo to víc než troufalé. „ Ty nás chceš otrávit?“, křikl na něho král. „ Stráže, chopte se ho“, zaburácel. No chybělo málo a chudák doktor málem skončil v šatlavě. Královna se ho však zastala s tím, že bude potřeba vyzkoušet každou léčebnou proceduru. Že prý do šatlavy může jít později.  
Další den přišla řada na tělocvik. Doktor „ dietolog“ se dlouze přehraboval ve své brašně, až vytáhl kousek provázku. „ Švihadlo“, popsal nástroj a nechal ho kolovat po celém královském sále.  Sálem se rozléhalo udivené Ó a Á. Někteří si ho motali kolem pasu, jiní jen oněměle zírali.

Celé dvě zimy trvalo, než mladík královský zámek opustil. Rozhodně nešel s prázdnou. Teda on šel jen tak polehku. Za ním se ale vláčelo deset vozů zlata. Ano, těch deset vozů, ve kterých si nechal přivézt zeleninu! Navíc královský posel vyhlásil, že existuje nový doktorský obor a to dietologie, pro všechny, co mají problém s váhou. Mladík pak běhal od jednoho království k druhému, aby pomáhal princeznám zhubnout do jejich upnutých korzetů. Královská rodina tak pochopila, že ve zdravém těle je zdravý duch a tak tam vládli v dobré kondici po další dlouhá léta.