Pejsek štěká, kočka mňouká,
prase chrochtá, vítr fouká,
skřivan zpívá, slunce svítí,
na louce pak kvete kvítí.
A co dělá strašidlo?
To jen straší, zlobidlo!
A co když špatně straší?
To je v pořádné strašidelné kaši!

Bylo jednou takové malé strašidlo. A to vám povím, na strašidlo bylo pořádně vystrašené! Lekalo se svého vlastního stínu a hrůzou se mu ježili vlasy na hlavě, jen co pomyslelo na temná zákoutí. Tmavým chodbám se vyhýbalo a pod dětskou postel by jaktěživ nevlezlo! Často se strašidlo samo sebe ptalo, jestli nemělo být něčím jiným. Co třeba takovou kočkou, která se může hezky vyhřívat na parapetu? Nebo člověkem! To by byla paráda, říkávalo si. Jo, jo strašidýlku Šimonovi se smála celá strašidelná společnost! Kdyby záleželo jen a jen na Šimonovi, tak ten by chodil strašit jen a pouze v bílý den. Vůbec by na lidi nečíhal, nýbrž by se jim hezky ukázal a slušně je pozdravil. A místo strašení pod dětskou postelí by seděl vedle dětí a třeba  jim předčítal nejrůznější pohádky! Hlavně ale ne ty strašidelné!

Ono by strašidýlko Šimon vůbec nestrašilo, kdyby nemuselo podstoupit Strašící maturitu! To byla série nejrůznějších strašidelných zkoušek, které musela strašidla zvládat nejlépe na jedničku s hvězdičkou! A den zkoušek nastal právě teď! No Šimon měl závratě, hned jak se probudil. Jak se zná, zkoušku nezvládne, to věděl určitě. Ale co bude dělat, když ze všech zkoušek propadne? Alespoň strašení pod postelí by mohl mít na horší čtyřku! " No, uvidíme", vzdychl Šimon, zhluboka se nadechl a vstoupil do místnosti, kde už na něj čekala strašidelná komise!

Jeho první úkol spočíval ve vystrašení kastelána na hradě. " No těpic!", pomyslelo si strašidlo Šimon. Už přečkat ten chlad a tmu na hradě pro něj bylo nepředstavitelné, natož aby se plížil temnou chodbou za nějakým kastelánem, který má jistě pro strach uděláno. "Achich, ach",  sténalo strašidlo Šimon.
Když nastala temná noc, už si to Šimon bloumal chladnou chodbou hradu. "Brrr", třepal se Šimon, kdyby tady aspoň taková zima nebyla, to by se to strašilo!" A pak ho zahlédl, kastelán si to rázoval dlouhou chodbou a zkoušel, jestli jsou všechny brány řádně zavřeny. " Huuuuuu", spustilo strašidlo Šimon. Ale pak...krve by se v něm nikdo nedořezal, i když strašidla žádnou krev nemají! Věřte tomu nebo ne, Šimon se zalekl své vlastní ozvěny!  A zatímco nad hrůzostrašným zvukem kastelán jen mávl rukou, náš Šimon prchal, až se za ním vzduch zahříval! Před komisí  pak měl co vysvětlovat, vůbec mohl být rád, že ho pustili k další zkoušce.

Tou bylo pořádné strašení pod dětskou postelí! " No to jsem schytal, achich, ach", smutnil zase. "Proč bych měl lézt pod dětskou postel, když tam na mě číhá takové nebezpečí? Tma, pavouci a všemožná strašidláá"...začal panikařit, "počkat já jsem strašidlo"....a už, už se znova začal třást.

Pokojíček, kde ho komise poslala byl táák útulný a postýlka tak měkoučká! Pod postelí však byla větší tma než, Šimon čekal. "Já se nebojím, já se nebojím, nebojím se nebojím se, nebojím", opakovalo si strašidlo Šimon pod postelí. A strachy se třásl tak, že se celá postýlka třásla s ním! Až to holčičku spící na postýlce probudilo! Ta bez ostychu vlezla pod postýlku, popadla strašidýlkovu ruku a vytáhla ho ven. Uvolnila mu místo ve své postýlce, kde si spolu povídali až do rána. Tuze dobře mu u holčičky bylo, dokonce konečně přišel na to v čem vyniká - v čtení pohádek na dobrou noc!

A tak ráno, jak znovu přistupoval k přísně se tvářící komisi, měl to ve své strašidelné hlavince srovnané! Strašit prostě nebude! Když své rozhodnutí pak konečně dovyprávěl komisi ozvalo se obrovské UF! To jak si všichni oddechli. Neboť dobře věděli, že strašidlo Šimon jaktěživ dobré strašidlo nebude. Pak svorně přikyvovali, že žádný učený z nebe nespadl a že pro jednou mohou udělat výjimku a mohou nechat strašidlo místo strašení, kupříkladu vyprávět dětem pohádky!

A tak strašidlo Šimon přišel na to, že je parádní dělat to, co ho baví a ne být pouze tím, za koho ho ostatní chtějí mít! A proto děti, když se vám pod postelí zabydlí strašidlo, nemějte strach. Dost dobře to může být naše strašidýlko Šimon, který vám přišel přečíst svou pohádku o tom, jak se strašidlo rozhodlo nestrašit!