Karcoolka Pohádky
Pyšný jako páv Tisk
Pohádky o zvířátkách

pohádkaTo vám byl jednou takový páv, myslím, že Vilfréd se jmenoval. A ten páv byl přivezen do jedné zoologické zahrady, aby svým krásným dlouhým ocasem a svou ladnou chůzí i korunkou na hlavě přilákal více návštěvníků. No bylo to obrovské pozdvižení, protože v té zoologické zahradě jaktěživ páva neviděli. Taky že z toho měl slon Bambula sloní kopřivku. O žirafě Hermíně ani nemluvě! Ta si málem už tak dlouhý žirafí krk vykroutila ještě víc, jak se dívala do pavího výběhu. Tak moc chtěla zahlédnout nového obyvatele zoologické zahrady!
Ale s pávem Vilfrédem žádná řeč nebyla. Na pozdravy zvířátek neodpovídal, žádná vřelá přivítání neocenil. Jen vždy pohrdavě hodil hlavou a vše řešil pouze a jen s vedením zoologické zahrady. To víte, že pozornost návštěvníků přilákal, však se taky nesl! Jistě našlapoval krůček po krůčku, nedíval se ani napravo, ani nalevo, s hlavou hrdě vztyčenou se nesl jako král!
Celý článek...
 
Jak vodníka zebaly nožičky Tisk
Klasické pohádky

vodníkTo jednoho krásného dne, procházel se kolem rybníka mladík. Takový floutek, světa neznalý a chudší, nežli kostelní myš. O takových se říká, že mají jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou, jenže tenhle ani ty kapsy neměl! Posloužily jako záplaty na rozpáranou košili.  A tak se tam jen tak procházel a přemýšlel o nesmrtelnosti brouka, když najednou něco zaslechl. Fňuk! Fňuk! Za vrbou seděl vodník a tuze naříkal.  Mladík se poškrábal za uchem, nevěděl totiž, jak se dá takový vodník utišit.  Co když ho třeba nějak urazí a ten ho pak vtáhne pod vodu? Rozhodně se nechtěl stát součásti vodníkovy sbírky hrnečků na dušičky. Proto chtěl co nejrychleji zmizet, v tom se ale vodník otočil!
Celý článek...
 
Jak se obr naučil tancovat Tisk
Klasické pohádky

obr„Pomóóc, pomóóc“, ozývalo se jednoho nedělního rána horskou vesničkou. „ Spaste duši, kdo může“, volala stará bába kořenářka, div že popadala dech. „ Co se děje?“, ptali se jí lidé, kterým zpřetrhala spaní. „ V lese je zemětřesení“, volala a horlivě ukazovala směrem k lesu. A opravdu! Stromy se lámaly jako zápalky a padaly k zemi. Za spoušť však nemohla žádná živelná pohroma, nýbrž obr Lojzík, který si to v lese střihl Polku.

Celý článek...
 
O žirafě Cecílii Tisk
Pohádky o zvířátkách

Žirafo, žirafo, nač ten dlouhý krk?
To abych viděla za nejvyšší vrch!
Žirafo, žirafo, nač ty dlouhé nohy?
Sama nevím, snad mám pro ně vlohy.
Žirafo, žirafo, jak ty vlastně spíš?
Věru sladce, to si piš!

Žila, byla jedna žirafa jménem Cecílie. Ta žirafa měla, jako snad každý, problémů až nad hlavu. Ale uznejme, že ne každý má tak dlouhý krk. Proto těch problémů měla Cecilka o pár stop víc, troufám si říct, že přespříliš!
Celý článek...
 
Ovečka Bela a její dobrodružství: Jak se skamarádila s vlkem Tisk
Pohádky o zvířátkách

pohádkaVysoko v horách, tam kde si lišky dávají dobrou noc, žila ovečka Bela. Žila tam se svým mnohočetným stádem a hlídacím ovčáckým psem Árem. Ten byl na své svěřenkyně jaksepatří přísný. To víte, kdyby jim všechno dovolil, hnedle by jedna ovečka chtěla jít támhle, druhá zase tudle...no a jeden aby se snad rozpůlil! Ne, ne, ne! "Stádo musí být pěkně pohromadě HAF!", utvrzoval se Áro.

Jenže Bela nebyla docela obyčejná ovečka. Jedině ona uměla sundat svůj zvoneček. Díky tomu se mohla nepozorovaně vydat vstříc svým dobrodružstvím. Jednou, když se znovu zbavila svého zvonečku, pelášila sic ji nožky stačily dolů z kopců, hop přes potok, pak skrz ostružiní pročísnout svou vlnu, až se ocitla na neznámém místě. Teprve až se vydýchala a svůj dech uklidnila, vzpomněla si, co jim Áro řekl o strašlivém, po ovčím masíčku chtivém vlkovi.
Celý článek...
 
Více článků...
«ZačátekPředchozí12345678910DalšíKonec»

Strana 6 z 11

GeekWorld

it tricka

Pohádky